Řepka je významnou olejninou a na světovém trhu je po vysoce kvalitním jedlém oleji velká poptávka, protože se vyznačuje velmi dobrým složením nasycených a nenasycených mastných kyselin. Kromě toho je řepka důležitou surovinou pro výrobu biopaliv, chemikálií, farmaceutik a technických aplikací.

Na první pohled

Řepka potřebuje vyváženou výživu pro vysoký výnos i kvalitu produkce

Pěstování řepky přináší řadu agronomických výhod. Pomáhá zpestřit osevní postup, přispívá k efektivnějšímu využití živin a představuje vhodnou předplodinu pro obiloviny.

Řepka však patří mezi plodiny s vysokými nároky na výživu. Pro dosažení vysokých výnosů je důležité zajistit dostatečnou dostupnost všech klíčových živin, především draslíku, hořčíku, síry a boru.

  • Draslík, hořčík a síra podporují efektivní využití dusíku a přispívají k optimálnímu růstu a tvorbě výnosu.
  • Hořčík je nezbytný pro fotosyntézu a tvorbu asimilátů v listech i šešulích, které jsou důležitým zdrojem energie pro vývoj semen.
  • Síra je nezbytná pro tvorbu aminokyselin a bílkovin. Její nedostatek může výrazně omezit využití dusíku a vést k poklesu výnosu.
  • Bor patří mezi klíčové mikro-prvky pro řepku. Podílí se na růstu a vývoji rostlin, kvetení i tvorbě šešulí. Pravidelné sledování jeho zásoby a cílené doplňování by proto mělo být standardní součástí výživy řepky.
Význam a přínos

Řepka – významný zdroj rostlinného oleje a energie

Pěstování řepky má v zemědělství významné postavení. Její přínos spočívá nejen ve využití jako cenné suroviny pro potravinářství a energetiku, ale také v pozitivním vlivu na výnosnost celého osevního postupu.

  • Cenný rostlinný olej: Řepkový olej patří mezi významné rostlinné oleje a těší se zájmu na světových trzích.
  • Významná tržní plodina: Poptávka po řepce a jejích produktech ovlivňuje její ekonomickou atraktivitu a odbytové možnosti.
  • Využití v energetice: Řepka představuje obnovitelnou surovinu pro výrobu biopaliv, například bionafty. Její zpracování proto vytváří poptávku po odpovídajících pěstebních plochách.
  • Přínos pro osevní postup: Řepka je velmi dobrou předplodinou pro ozimou pšenici. Vhodné zařazení do osevního postupu může přispět ke zvýšení jejího následného výnosu; v některých podmínkách se uvádí několikaprocentní navýšení oproti pěstování po obilnině.
  • Úspora při zpracování půdy: Při vhodných podmínkách umožňuje bezorebné pěstování omezit počet pracovních operací, ušetřit čas a snížit náklady.
  • Estetický přínos pro krajinu: Kvetoucí řepková pole na jaře dotvářejí charakter zemědělské krajiny a jsou její výraznou vizuální součástí.
Živiny

Nejdůležitější živiny pro řepku

Řepka potřebuje draslík

Z hlediska živin je řepka velmi náročná plodina. Pro dosažení optimálních výnosů je nezbytné hnojení dusíkem, fosforem a především draslíkem.

  • Na počátku vegetace na jaře přijímá řepka v krátké době velké množství draslíku, což předchází tvorbě sušiny.
  • Porost řepky může při plném olistění obsahovat až 400 kg K2O ha-1.
  • Až do zimního klidu přijme porost řepky v závislosti na fázi růstu 100 kg K2O ha-1.
  • Dostatečné množství draslíku zvyšuje zimuvzdornost řepky, což omezuje ztráty porostu v případě tuhé zimy.
  • Optimální vodní hospodářství umožňuje rostlinám přežít období sucha.
  • Aktivace enzymatických procesů pozitivně ovlivňuje tvorbu oleje.

Hořčík a síra pro vyšší obsah oleje

Hořčík

  • K příjmu hořčíku (Mg) dochází především ve fázi tvorby šešulí.

  • Potřeba hořčíku u řepky činí cca 60 kg MgO ha-1.

  • Hořečnatá hnojiva umožňují obnovit listovou plochu poškozenou v důsledku tuhé zimy.

  • Lepší asimilační výkonnost řepky, a zejména šešulí, pozitivně ovlivňuje výši výnosu i olejnatost rostlin.

  • V našich podmínkách přináší dobré výsledky hnojení v kombinaci s kieseritem.

Síra

  • Řepka vykazuje potřebu síry ve výši 50–70 kg S ha-1.

  • Dodání optimálního množství síry porostu řepky umožňuje účinnější využití dusíku, což pozitivně ovlivňuje výnosy.

  • Síra se přímo podílí na syntéze mastných kyselin, čímž podporuje tvorbu oleje.

  • Mírné nedostatky síry lze bez negativního dopadu na výnos vyrovnat v závěrečné fázi tvorby poupat dolistní aplikací produktů EPSO. Dlouhodobé nedostatky síry mohou snížit výnosy až o 75 %.

  • Řepka přijímá síru souběžně s hořčíkem, proto se doporučuje současná aplikace obou složek.

  • Statková hnojiva představují druhotný zdroj síry.

Bor – standardní hnojení v pěstování řepky

  • Řepka vykazuje vysokou potřebu boru.

  • Porost řepky přijme během vegetace 350–450 g boru ha-1.

  • Následky nedostatku boru, které snižují výnos, jsou: ztluštění spodní části stonku, nerovnoměrný růst, porézní kořeny, kratší postranní kořeny a slabě vyvinuté šešule po odkvětu.

  • Rozbory půdy ukazují, že plochy určené k pěstování řepky vyžadují doplňkové hnojení borem.

  • Obsah boru v lehkých půdách by neměl klesnout pod 0,2–0,5 mg boru na 1 kg půdy, v těžkých půdách pak pod 0,25–1,2 mg boru na 1 kg půdy.

Hnojení manganem na půdách bohatých na humus

  • Nedostatek manganu se vyskytuje na půdách s vysokým obsahem humusu a/nebo vysokými hodnotami pH, a rovněž po vápnění.

  • Mangan, podobně jako hořčík, ovlivňuje chlorofyl, a tím i proces fotosyntézy. Zvyšuje asimilační výkonnost řepky, čímž zaručuje lepší výnosy.

  • Mangan podporuje růst postranních kořenů, což umožňuje účinnější příjem živin z půdy.

  • Pouze dobře hnojený porost zaručí vysoké výnosy.

  • Aby se předešlo konkurenci ve výživě, mělo by být listové hnojení manganem vždy kombinováno s hořčíkem.

Doporučení pro hnojení

Doporučené hnojení

Hnojení je důležitou součástí péče o půdu a udržení její úrodnosti. Jeho cílem je zachovat produkční potenciál půdy a zajistit rostlinám optimální zásobu živin potřebných pro růst a tvorbu výnosu.

Živiny, které rostliny odčerpají z půdy sklizní, je třeba průběžně doplňovat vhodným hnojením. Kromě těchto odběrů je nutné zohlednit také případné ztráty živin specifické pro dané stanoviště, například v důsledku vyplavování nebo eroze.

Celkový příjem živin rostlinami zahrnuje živiny obsažené v hlavním produktu (například zrnu, hlízách nebo kořenech) i ve sklizňových zbytcích (například slámě nebo listech). Pokud sklizňové zbytky zůstávají na poli, postupně se rozkládají a uvolňují živiny zpět do půdy. V takovém případě je při stanovení potřeby hnojení třeba zohlednit především množství živin odčerpaných sklizní hlavního produktu a jejich dostupnost v půdě.

 

.

Doporučení pro hnojení půdy

Následující doporučení pro hnojení jsou vypočtena na základě příjmu živin hlavní plodinou, při předpokladu průměrného obsahu živin v půdě. Korekce z důvodu ztrát specifických pro dané stanoviště, způsobených vyplavením, fixací nebo erozí, nejsou zohledněny.

  •  Cca 400–600 kg přípravku Korn-KALI ha-1 pokryje potřebu draslíku, hořčíku a síry.

     

  • Cca 200–300 kg PatentKALI ha-1 pokryje jarní potřebu síry a hořčíku a zároveň dodá draslík.

     

  • 200–300 kg ESTA Kieserit GRAN. ha-1 pokryje potřebu síry a hořčíku. Při akutním nedostatku hořčíku a síry je zapotřebí množství 300–400 kg ha-1.

Doporučení k přípravku

Doporučení pro listové hnojení

20–25 kg epsoTOP (epsomit) ha-1 nebo epsoMICROTOP v 5% koncentraci pokryje špičkovou i skrytou potřebu hořčíku a síry a zároveň dodá mikroprvky. Hnojení lze provést v několika dávkách od fáze růžice až do kvetení.

Doporučení k produktům

Aplikace KALI-TOOLBOX

Přímo na poli: Rozpoznejte nedostatek živin a vypočítejte jejich potřebu