Mangan pro správný metabolismus a aktivitu enzymů
Význam manganu pro rostliny
Mangan aktivuje řadu enzymů nebo je jejich součástí, a významně tak ovlivňuje metabolismus rostlin. Podílí se na fotosyntéze, syntéze mastných kyselin a metabolismu sacharidů.
Dostupnost manganu v půdě
Nedostatek manganu se vyskytuje především na organických a vápenatých (karbonátových) půdách, kde dochází k jeho fixaci. Vysoká hodnota pH a dobré provzdušnění půdy snižují koncentraci dostupných manganových iontů.
Mangan v půdě
Formy manganu v půdě
Mangan se v půdě vyskytuje především ve formě oxidů, ale je obsažen také v křemičitanech. Ionty Mn²⁺ se do půdního roztoku uvolňují při zvětrávání křemičitanů. Schopnost půdy vázat snadno vyměnitelný mangan ovlivňuje také obsah jemných částic, zejména jílu a prachu, dále pH a redoxní potenciál půdy.
Vliv pH a provzdušnění půdy
S klesající hodnotou pH a redoxního potenciálu roste koncentrace iontů Mn dostupných pro rostliny. Nízký redoxní potenciál se vyskytuje při nedostatku kyslíku v půdě, například při jejím utužení, zaplavení nebo výskytu stojaté vody.
Naopak vysoká hodnota pH a dobré provzdušnění půdy vedou ke snížení koncentrace dostupných iontů Mn.
Kde hrozí nedostatek manganu
Nedostatek manganu se vyskytuje především na organických a vápenatých (karbonátových) půdách, na půdách s vysokým pH a na velmi lehkých písčitých půdách, které bývají v důsledku vazby manganu dobře provzdušněné.
Humusové a podzolové písčité půdy jsou na mangan zpravidla chudší, protože je v nich mangan vázán slaběji.
Mangan v rostlině
Mangan je rostlinou přijímán pouze ve formě iontů Mn2+. Tento proces může být inhibován vysokými koncentracemi iontů Mg2+, Ca2+, Cu2+ a železa. Mangan stimuluje řadu enzymů nebo je jejich součástí, a proto výrazně ovlivňuje látkovou přeměnu v rostlině.
Funkce manganu v rostlině
- Přímo ovlivňuje fotosyntézu tím, že podporuje syntézu chloroplastů.
- Důležitá role při syntéze mastných kyselin.
- Ovlivňuje energetickou bilanci regulací metabolismu sacharidů.
- Redukce dusičnanů v rostlinách je možná pouze tehdy, je-li přítomno dostatečné množství manganu.
- Zvyšuje růst sekundárních kořenů.
- Stimuluje růst díky vlivu na prodlužování buněk.
- Podobně jako měď je mangan důležitý pro neutralizaci volných kyslíkových radikálů.
- Mangan a hořčík zvyšují koncentraci cenných látek, jako je kyselina citronová a vitamin C.
- Zvyšují kvalitu mražené zeleniny a odolnost brambor vůči tmavnutí při zpracování na bramborovou kaši a bramborový prášek.
Nedostatek manganu se projevuje chlorózou a nekrózou listů.
Příznaky nedostatku manganu
- Mladé a střední listy vykazují chlorotické skvrny mezi žilkami v důsledku narušeného vývoje chloroplastů.
- U lipnicovitých (Gramineae) se objevují charakteristické chlorotické a nekrotické pruhy.
- Zvláště typické jsou příznaky nedostatku manganu u ovsa, označované jako šedá skvrnitost nebo časná plíseň. Rostlina vykazuje špinavě šedé pruhy nebo skvrny především při bázi listů a dochází k narušení celkové vodní bilance.
- Rostliny s nedostatkem manganu mají menší objem buněk. Negativně je ovlivněno také prodlužování buněk a růst sekundárních kořenů.
Toxicita manganu
- Vyskytuje především na kyselých půdách, kde půdní roztok obsahuje převážně ionty Mn²⁺, které rostliny snadno přijímají.
- Na starších listech, při bázi listů a na stoncích se objevují černohnědé skvrny způsobené ukládáním MnO₂.
- Později se kolem těchto skvrn mohou vytvářet chlorotické lemy.
- Toxicita manganu může vyvolat nedostatek železa, hořčíku a/nebo vápníku, což může dále zesilovat příznaky poškození rostlin.