Kukuřice
Kukuřice patří mezi vysoce výnosné plodiny. V našich klimatických podmínkách lze při příznivém počasí dosáhnout výnosů přes 50 tun silážní kukuřice nebo více než 10 tun kukuřičného zrna na hektar. K dosažení takových výsledků je však nezbytné znát nároky kukuřice na jednotlivé živiny a zajistit jejich optimální přísun v každé fázi růstu.
Obzvláště důležité je období od poloviny června do konce července, kdy rostliny vytvoří až tři čtvrtiny své celkové biomasy. Právě v této fázi rozhoduje správná výživa o využití produkčního potenciálu plodiny.
Kukuřice nachází tradiční uplatnění především jako silážní plodina a zdroj zrna. Stále významnější roli však hraje také jako obnovitelná surovina pro další využití.
Dosáhněte maximálních výnosů kukuřice díky vyváženému hnojení
Kukuřice patří mezi plodiny s nejvyšším denním tempem růstu. V mírných klimatických podmínkách dokáže mimořádně efektivně přeměňovat sluneční energii na biomasu. Aby mohla naplno využít svůj vysoký produkční potenciál, potřebuje vyvážený přísun všech důležitých živin v průběhu celého vegetačního období.
- Draslík je základem vysokých a stabilních výnosů kukuřice.
- Hořčík podporuje efektivní příjem a využití živin a přispívá ke správnému vývoji a vyzrávání palic.
- Síra podporuje efektivní využití dusíku i dalších živin.
- Zinek, bor, mangan a měď patří mezi klíčové mikroprvky pro správný růst a vývoj kukuřice.
Kukuřice – vysoce výnosná plodina
Využití kukuřice je všestranné. Vedle tradičního pěstování na siláž nebo zrno roste i její význam jako obnovitelné suroviny. Kukuřice se používá k výrobě bioplynu, lepidel a obalů.
Co je základem vysoké výnosnosti kukuřice?
- Pěstování kukuřice vykazuje nejvyšší šlechtitelský pokrok.
- Kukuřice účinně využívá sluneční energii.
- Vykazuje nejvyšší denní přírůstek biomasy.
- V nejkratším čase produkuje maximální množství zelené hmoty.
- Dokáže velké množství živin přeměnit ve vysoké výnosy.
- Rozhodující vliv na výnosnost kukuřice má odpovídající hnojení.
Klíčové živiny pro zdravý růst a vysoké výnosy kukuřice
Draslík – záruka vysokých výnosů
- Kukuřice přijme v průběhu několika týdnů – do doby vymetání lat na konci července – v průměru 240 kg K2O na hektar.
- Draslík (K) dodávaný kejdou je pro dosažení očekávaných výnosů často nedostatečný.
- Hnojení draslíkem zlepšuje kondici porostu i za nepříznivých růstových podmínek.
- Vysoký obsah draslíku ve fázi hlavního růstu zaručuje odolnost rostlin proti polehnutí a omezuje choroby, jako je např. hniloba stébel, což usnadňuje sklizeň a umožňuje vyhnout se ztrátám při skladování.
- Optimální účinnosti draslíku lze dosáhnout pouze v kombinaci s hořčíkem (Mg).
Hořčík – pro plné vyzrnění palic
Potřeba hořčíku u kukuřice činí 50–70 kg MgO/ha. Od zapojení řádků do kvetení – v období 4–6 týdnů – je přijato 2/3 tohoto množství. Při hnojení je třeba zohlednit následující faktory:
- Pro zajištění odpovídajícího příjmu hořčíku nesmí být poměr draslíku k hořčíku vyšší než 2:1.
- Poměr draslíku k hořčíku v kejdě činí 4–5:1, samotná kejda tedy nezajistí optimální hnojení tímto prvkem.
- Dostatečné množství hořčíku zaručuje vysoký obsah chlorofylu v listech, což pozitivně ovlivňuje výnosnost celého porostu.
- Vysoká asimilační výkonnost a lepší transport asimilátů jsou základem plného nalévání zrna.
Vliv přípravku ESTA Kieserit GRAN. při řádkovém a základním hnojení na výnosy kukuřice (K+S – polní pokusy za 4 roky na 14 plochách)
| Tradiční hnojení | plus 0,2-0,4 t ESTA® Kieserit GRAN.ha-1. |
|---|---|
| 100 %* | 108 % |
| * úroveň výnosu cca 9 t sušiny/ha (zrno) a cca 16 t sušiny/ha u kukuřice na siláž | |
Síra – klíčová pro tvorbu bílkovin a efektivní využití dusíku
Síra hraje důležitou roli v metabolismu rostlin. Aktivuje enzymy zapojené do energetického metabolismu a metabolismu mastných kyselin. Je nezbytná pro tvorbu aminokyselin obsahujících síru a následnou syntézu bílkovin, čímž přispívá k růstu rostlin a dosažení vysokých výnosů.
Dostatečné zásobení sírou je předpokladem pro efektivní využití dusíku. Při nedostatku síry nemohou rostliny přijatý dusík dostatečně účinně zabudovávat do bílkovin. Současně se omezuje jeho další příjem, což negativně ovlivňuje růst a vývoj rostlin. Pro optimální využití dusíkatých hnojiv je proto nezbytné zajistit také odpovídající přísun síry.
Síra pomáhá kukuřici lépe zvládat také nepříznivé podmínky, zejména stres způsobený nedostatkem vody. Je součástí glutathionu, významného antioxidantu, který pomáhá neutralizovat volné kyslíkové radikály vznikající při stresových podmínkách. Tím přispívá k ochraně buněk a listového aparátu před oxidačním poškozením a pomáhá udržet fyziologické procesy rostliny i během období sucha.
Bor, mangan i cynk dla uzyskania oczekiwanych plonów
Bor
- Kukuřice vykazuje obzvlášť vysokou potřebu boru (150–200 g boru/ha).
- Množství boru dodávaného porostu prostřednictvím kejdy (2 g boru/ha) je nedostatečné.
- Bor odpovídá za nerušený transport cukrů a za syntézu škrobu.
- Podporuje nasazování palic a zrn.
- Pro optimální vývoj a vyzrnění palic je nutné dodat porostu odpovídající množství boru ve fázi 4–10 listů.
Mangan
- Mangan hraje, podobně jako hořčík, hlavní roli při tvorbě chlorofylu a ve fotosyntéze.
- Zaručuje porostu kukuřice optimální asimilaci, což pozitivně ovlivňuje kvalitu výnosu.
- Podporuje růst postranních kořenů, což umožňuje účinnější příjem živin z půdy.
- Pouze dobře hnojený porost zaručí vysoké výnosy.
- Aby se předešlo konkurenci ve výživě, mělo by být dolistní hnojení manganem vždy kombinováno s hořčíkem.
Doporučené hnojení – kukuřice
Hnojení je nezbytnou součástí péče o půdu a dlouhodobého zachování její úrodnosti a produkčního potenciálu. Základem je udržovat optimální zásobu živin v půdě a pravidelně doplňovat ty, které rostliny odčerpávají při sklizni. Při stanovení potřebné dávky hnojiv je zároveň nutné zohlednit také případné ztráty živin specifické pro dané stanoviště, například v důsledku vyplavování nebo eroze.
Celkový odběr živin rostlinami zahrnuje živiny obsažené v hlavním sklizeném produktu (například zrnu, hlízách nebo kořenech) i ve sklizňových zbytcích (například slámě nebo listech). Pokud sklizňové zbytky zůstávají na poli, vracejí se jejich prostřednictvím živiny zpět do půdy. V takovém případě je proto při výpočtu potřeby hnojení třeba zohlednit především živiny odčerpané hlavním produktem.
Doporučení pro hnojení půdy
Následující doporučení pro hnojení jsou vypočtena na základě příjmu živin hlavní plodinou, při předpokladu průměrného obsahu živin v půdě. Korekce z důvodu ztrát specifických pro dané stanoviště, způsobených vyplavením, fixací nebo erozí, nejsou zohledněny.
- 600 kg Korn-KALI/ha pokryje potřebu kukuřice na draslík ve výši cca 240 kg K2O/ha-1.
- Cca 100–300 kg ESTA Kieserit GRAN./ha jako základní, řádkové nebo přihnojení. Při velkých nedostatcích se doporučuje aplikace hnojiva v množství 300–500 kg/ha-1.
Doporučení k přípravku
Doporučení pro listové hnojení
Listová výživa představuje účinný způsob, jak rostlinám rychle dodat potřebné živiny přímo prostřednictvím listů. Uplatňuje se zejména při doplňování mikroprvků, jako jsou bor, mangan, zinek a měď, a zároveň vhodně doplňuje půdní hnojení o rychle dostupné makroprvky, například hořčík a síru.
V období intenzivního růstu pomáhá listové hnojení pokrýt zvýšené nároky rostlin na živiny a zajistit jejich optimální zásobení i za méně příznivých podmínek, například při nedostatku vláhy nebo pomalé mineralizaci síry v půdě.
Správně načasovaná listová výživa přispívá k dosažení vysokých výnosů a požadované kvality produkce. Pokud se již objeví příznaky nedostatku živin, představuje listová aplikace rychlý a účinný způsob jejich doplnění.
Doporučení k produktům
epsoMICROTOP a epsoCOMBITOP jsou zdrojem mikroprvků. Doporučuje se cca 25–40 kg/ha v 5% roztoku (5 kg na 100 l vody) ve fázi 4–10 listů, k aplikaci v několika dávkách.
