Soutěž o sacharidy
Optimální podmínky pro pěstování sóji jsou neutrální pH (hodnota pH 6–7) a pokud možno teplá, na humus bohatá a provzdušněná půda. Jak známo, hlízkové bakterie vážou dusík ze vzduchu. Je třeba poznamenat, že v počáteční fázi růstu může vysoká nabídka dusíku z půdy negativně ovlivnit vývoj hlízkových bakterií. Jakmile se Rhizobium dostatečně rozvine, zachytí ze vzduchu tolik dusíku, aby pokryl 70–80 % potřeby rostliny na tuto živinu. Zbývající dusík potřebný pro optimální růst pochází z mineralizace dusíku v půdě, případně v případě potřeby z minerálních hnojiv.
Hlízkové bakterie dodávají rostlině dusík výměnou za sacharidy
Výměnou za vázání dusíku potřebují hlízkové bakterie sacharidy, včetně cukrů, které jim dodává rostlina. A právě zde přichází ke slovu živiny – draslík a hořčík. Oba jsou nezbytné pro účinný průběh fotosyntézy, při níž sacharidy vznikají. Kromě toho hrají hořčík i draslík důležitou roli při transportu sacharidů v rostlině – například ke kořenům nebo do semen. Pouze při dobré nabídce draslíku a hořčíku lze do hlízkových bakterií v kořenech transportovat dostatečné množství sacharidů. Tyto živiny vyživují Rhizobium a zároveň umožňují vytvoření rozvinutého kořenového systému – díky němuž mohou rostliny snáze přijímat vodu a živiny z půdy. Pokud draslík nebo hořčík nejsou k dispozici v dostatečném množství, velká část sacharidů zůstává v listech a není dostupná pro kořeny a Rhizobium.
V důsledku nedostatku hořčíku se ke kořenům sóji transportuje nedostatečné množství sacharidů (– Mg). Růst kořenů je proto ve srovnání s rostlinou dobře zásobenou hořčíkem (+ Mg), u níž se hlízkové bakterie vyvíjejí optimálně, omezen. Zdroj: Cakmak
Soupeření o cukr
S počátkem fáze nalévání zrn sóji roste potřeba rostliny na cukr a další asimiláty vznikající při fotosyntéze. Hlízkové bakterie však současně potřebují značné množství sacharidů pro vlastní potřebu. V tomto okamžiku začíná soupeření o sacharidy mezi hlízkovými bakteriemi a lusky. Při nedostatku draslíku nebo hořčíku vede tato konkurence nejen k podvýživě rostliny, ale i k „podvyživeným“ hlízkovým bakteriím, a tím ke sníženému vázání dusíku – s negativními důsledky pro výnos a hmotnost tisíce zrn.
V praxi musí hnojení draslíkem a hořčíkem zajistit v půdě odpovídající úroveň zásobenosti a zohlednit odčerpání živin sklizní. Důležitý je vyvážený poměr K:Mg. Za tímto účelem se při výnosu 30 dt/ha (střední půdní třída) doporučuje hnojení 2 dt/ha ESTA Kieserit.
Věnujte pozornost zásobení sírou
Síra je potřebná od začátku vegetačního období pro tvorbu bílkovin nezbytných pro bakterie. Výsledky pokusů, v nichž byla měřena hmotnost hlízkových bakterií, ukazují, že díky aplikaci síry se hmotnost bakterií zdvojnásobila (viz graf). Hořčík navíc podpořil rozvoj hlízkových bakterií díky jejich lepšímu zásobení sacharidy.
Jakmile si bakterie Rhizobium samy vytvoří dostatečné množství bílkovin, bude síra využita k tvorbě bílkovin v rostlině a umožní produkci kvalitního, na bílkoviny bohatého krmiva.
Část potřeby síry pokrývá mineralizace v půdě, která závisí na teplotě, vlhkosti a množství vázané síry. V praxi se však ukázalo, že zejména na začátku vegetace není dodávka síry zajištěna samotnou mineralizací vždy dostatečně. Pro zajištění optimálního vývoje hlízkových bakterií na začátku růstu rostlin a pro optimalizaci výnosu se doporučuje hnojení rychle dostupnou síranovou sírou. K tomuto účelu je ideální ESTA Kieserit.
Zvyšte a zajistěte výnosy
V polním pokusu v Rakousku mělo použití ESTA Kieserit výrazný vliv na zvýšení výnosu sóji (viz graf: Vliv ESTA Kieserit a epsoTOP na výnos sóji). Dodatečná aplikace listového hnojiva epsoTOP přinesla další zvýšení výnosu díky použití ve fázi kritické potřeby živin pro rostliny.
Vyvážené hnojení draslíkem má – v závislosti na zásobenosti půdy – významný vliv na výnos, jak ukazuje následující pokus. Draslík reguluje vodní hospodářství a umožňuje rostlinám sóji optimálně využít dostupnou vodu k tvorbě výnosu, zejména v suchých letech. I v tomto pokusu vedlo dodatečné listové hnojení k dalšímu nárůstu výnosu zrna. (viz graf: Přírůstek výnosu sóji díky hnojení draslíkem a listovému hnojení epsoMICROTOP)
Závěr
Draslík a hořčík jsou nezbytné pro fotosyntézu a transport asimilátů v rostlině, a proto zajišťují dobré zásobení rostlin sóji i důležitých hlízkových bakterií potřebnými sacharidy. Kromě toho je tvorba bílkovin pro hlízkové bakterie sóji zajištěna pouze při dostatečném množství síry. Nejlepší volbou pro pokrytí potřeby síry u rostlin je hnojení síranovou formou síry, protože tato forma je rostlinám okamžitě dostupná. Odpovídající výživa rostlin těmito živinami zajišťuje vysoké výnosy, dobrou kvalitu a vysoký obsah bílkovin.
Draslík a hořčík pro prvotřídní kvalitu s vysokým obsahem bílkovin
Potassium and magnesium ensure a good supply of vital carbohydrates for the soybean plants and the important rhizobia. Potassium and magnesium are essential for photosynthesis and the transportation of assimilates in the plant. Sufficient sulfur is also essential for the protein production of nodule bacteria and soybeans. Fertilization with sulfate sulfur is the best choice for meeting this sulfur requirement, as it is immediately available to the plant. Feeding plants with these nutrients in accordance with their needs enables good yields and a high-grade, protein-rich quality of the harvested products.
