Page
Efektivní hnojení živinami

Optimální využití dusíku a fosforu

Pro zemědělství má dnes obrovský význam co nejefektivnější využití živin. V souvislosti s novým nařízením o hnojení představujeme způsoby efektivního hnojení, čímž pomáháme zvyšovat výnosnost.

Co nejefektivnější využití živin má obrovský význam pro zemědělství na celém světě. U dusíku je v průměru rostlinami skutečně přijato jen asi 40 procent dodaného množství. Ztráty živin zatěžují nejen životní prostředí, ale také oslabují rentabilitu pěstování. K tomu se přidávají zákonné požadavky, jako je nové nařízení o hnojení, které ještě více zvyšují tlak na efektivní využívání živin.

Kromě hnojení dusíkem je také důležité zabránit tomu, aby se omezujícím faktorem stala jiná živina.

Optimální výkonnost díky vyvážené nabídce živin

Významně k optimalizaci přispívá vyvážené hnojení. Liebigův zákon minima, podle něhož má faktor, jehož je nejméně, rozhodující vliv na růst rostlin, se vztahuje i na efektivitu živin. Aplikujeme-li tento zákon na nabídku živin, můžeme říci, že pokud určitá živina není k dispozici v dostatečném množství, omezuje příjem ostatních živin. Tato zásada byla dobře vědecky prokázána například v souvislosti s optimálním vstřebáváním dusíku, které závisí především na dostatečné nabídce draslíku.

Draslík se aktivně podílí na příjmu dusíku kořeny a zajišťuje i jeho další transport v rostlině. Kromě toho je draslík důležitým faktorem při tvorbě bílkovin z přijatého dusíku. Pokud při fyziologické přeměně dusíku chybí draslík, dochází v buňkách k hromadění neúplných bílkovinných fragmentů, které brzdí další vstřebávání dusíku. To znamená, že nedostatek draslíku vede nejen ke sníženému vstřebávání dusíku, ale i k horšímu využití již přijatého dusíku, a tím ke snížení efektivity této živiny.

Možný je výrazný nárůst výnosu

Mladé kukuřičné rostliny na poli s příznaky nedostatku živin
Typickými příznaky nedostatku síry jsou špatný růst, žluté zbarvení a ztuhlost rostlin. Pozor: nedostatek síry lze snadno zaměnit s nedostatkem dusíku!

Jak ukázaly polní pokusy provedené Vysokou odbornou školou v Kielu s ozimou pšenicí, odpovídající nabídka draslíku se projevuje především výrazným zvýšením výnosu a kvality rostlin. Hnojení draslíkem typu 60er KALI (120 kg K2O/ha) při stejném množství dusíku zvýšilo výnos o více než 10 dt/ha. Když bylo místo čistého draslíku vyseto hnojivo Korn-KALI, které navíc obsahuje síru a hořčík, nárůst výnosu se zdvojnásobil a dosáhl až 20 dt/ha. Zároveň se průměrný obsah bílkovin zvýšil až o 5,4 procenta.

Tento výsledek potvrzuje platnost zákona minima. Pozitivní vliv draslíku totiž v konečném důsledku závisí na dostatečné dostupnosti dalších důležitých živin, jako je síra nebo hořčík. Síra je důležitou stavební složkou mnoha enzymů, které mají zásadní význam pro bílkovinné přeměny probíhající v rostlinách. Pokud se kvůli nedostatku síry nevytvoří určité enzymy, vede to k hromadění dusíku v rostlině, který následně omezuje jeho další vstřebávání, a tím i efektivitu dusíku.

Význam hořčíku je podceňován

Dvě rostliny s kořeny. Jedna rostlina byla hnojena hořčíkem a má výrazně delší a silnější kořeny.
Nedostatek hořčíku zpomaluje růst kořenů, a tím snižuje množství dusíku a fosforu přijímaného z půdy.

Také hořčík je důležitým faktorem ovlivňujícím efektivní vstřebávání dusíku, a především fosforu. Přesto je v praxi dostatečné hnojení hořčíkem často podceňováno, protože potřebná množství jsou výrazně nižší než u draslíku či dusíku.

Hořčík aktivuje činnost enzymů, a je tedy prvkem, který se rozhodujícím způsobem podílí na transportu cukrů a dalších sacharidů, jež jsou nezbytné pro vývoj kořenového systému a tvorbu výnosu. Čím lépe tento transport funguje, tím větší je kořenový systém rostliny, a tím více dusíku a fosforu je rostlina schopna přijmout. Zejména fosfor je lépe vstřebáván a zpracováván díky kořenovým vláskům.

Regulační funkce mikroprvků

Rozříznutá cukrová řepa na poli
Nedostatek boru se u cukrové řepy projevuje tzv. zhnědnutím srdéčkových listů a suchou hnilobou kořenů. Pokud rostliny vypadají takto, jde o obzvláště závažný nedostatek. (Foto: K+S)

Zákon minima a jeho vliv na efektivitu využití živin se vztahuje i na stopové prvky. Mangan, zinek nebo bor jsou dalšími prvky důležitými pro optimální využití dusíku a fosforu rostlinou, a listové hnojení v případě nedostatku těchto prvků u cukrové řepy nebo obilnin umožní dosáhnout znatelných efektů. Protože příznaky nedostatku často nelze jednoznačně přiřadit jedné konkrétní živině, doporučuje se pravidelný rozbor půdy zahrnující i stopové prvky.

Rozpoznávání příznaků nedostatku

Pokud chcete rozpoznat nedostatek živin, pomůže vám přímo na poli aplikace KALI-TOOLBOX. Díky užitečným ilustracím, rozšířené realitě a 3D modelům můžete příznaky nedostatku určit pomocí chytrého telefonu nebo tabletu. Bezplatná aplikace poskytuje také odpovídající doporučení pro hnojení.

Závěr

Zvyšte účinnost využití živin vyváženým hnojením

Pro optimální využití dusíku a fosforu je nezbytný vyvážený přísun živin, jako jsou draslík, hořčík, síra a stopové prvky. Zejména je třeba zabránit nedostatku draslíku, protože v opačném případě dojde k omezení příjmu a využití dusíku. Hořčík podporuje růst kořenů, a tím i příjem živin z půdy.