Draslík

Draslík přijímají rostliny z půdního roztoku ve formě kationtu K⁺. V rostlině je velmi pohyblivý a má zásadní význam pro řadu metabolických procesů.

Draslík se podílí na regulaci vodního hospodářství, fotosyntéze a aktivaci enzymů. Podporuje také syntézu a transport sacharidů a přispívá k přirozené odolnosti rostlin vůči škůdcům a chorobám i ke zvládání stresu způsobeného mrazem a suchem.

Frakce draslíku v půdě

Koncentrace draslíku v půdě se pohybuje přibližně od 0,3 do 3 %. Téměř veškerý draslík je v půdě přítomen v anorganické formě. Dynamické procesy přeměn a výměny draslíku mezi jednotlivými půdními zásobníky znázorňuje následující obrázek.

Draslík se v jednotlivých půdních zásobnících vyskytuje v následujících formách:

Půdní roztok: draslík je dostupný rostlinám ve formě iontů K⁺.

Výměnná frakce: ionty draslíku jsou adsorbovány na záporně nabitých površích kationtových výměnných částic, zejména jílových minerálů a humusových částic. Tyto vazby jsou relativně slabé, takže se draslík může podle potřeby snadno uvolňovat zpět do půdního roztoku.

Nevýměnná frakce: ionty draslíku jsou uloženy v dutinách mezi lamelami jílových minerálů. V důsledku smršťování a rozpínání těchto minerálů a působením procesů zvětrávání může být část tohoto „fixovaného“ draslíku v průběhu delšího časového období postupně uvolňována.

Draslík v krystalové mřížce: draslík je zde přímou stavební součástí půdních křemičitanů. Vzhledem k velmi silné vazbě není tato forma draslíku pro rostliny přímo dostupná. Při zvětrávání křemičitanů se však ionty draslíku postupně uvolňují z krystalové mřížky do dalších půdních frakcí. Jedná se o nepřetržitý, ale velmi pomalý proces.

Stav úrodnosti půdy

Pro výživu rostlin je významná ta část draslíku, která je snadno dostupná z půdního roztoku. Pro výpočet potřeby hnojení lze využít rozbor půdy na obsah rostlinám dostupných živin.

Ve většině zemí existuje škála ukazatele draslíku s doporučenou hodnotou pro různé druhy plodin v závislosti na jejich potřebě. Tyto ukazatele jsou rovněž výrazně ovlivněny půdou.

Funkce draslíku v rostlinách

• Ovlivňuje fotosyntézu přímo prostřednictvím chloroplastů a nepřímo regulací otevírání a zavírání průduchů.
• Podílí se na metabolismu rostlin a aktivuje více než 50 enzymů.
• Zlepšuje hospodaření rostlin s vodou, a tím přispívá ke snížení stresu způsobeného suchem.
• Podporuje syntézu sacharidů, jako jsou cukry a škrob.
• Podporuje transport a ukládání sacharidů z listů do zásobních orgánů, jako jsou hlízy, zrna a bulvy.
• Přispívá ke zvýšení kvalitativní hodnoty produkce, například podporou tvorby bílkovin a vitaminů.
• Ovlivňuje obsah organických aniontů a může, zejména v kombinaci se síranovými ionty, přispívat ke zlepšení chuti ovoce a zeleniny.
• Podporuje vývoj podpůrných pletiv, čímž přispívá ke snížení rizika polehání, například u obilovin. U listnatých rostlin podporuje také silný růst a rozvoj listové plochy, která umožňuje efektivní zachycení slunečního záření.
• Zvyšuje přirozenou odolnost rostlin vůči chorobám, škůdcům a stresu způsobenému mrazem.
• Přispívá ke snížení výskytu černé skvrnitosti brambor.

• Zpočátku viditelné na starších listech, protože draslík je snadno transportován floémem.
• Listy ochabují a svěšují se.
• Celá rostlina vypadá ochable a zvadle.
• Počínaje okrajem se listy stávají stále výrazněji světle zelenými.
• Později se na okrajích a špičkách listů objevují nekrotické skvrny.
• Listy zůstávají malé a plody těsně přiléhají k rostlině.
• Snížené zdřevnatění buněčných stěn zvyšuje riziko polehávání obilovin a náchylnost k houbovým infekcím.