Ideální draselné hnojení pro brambory

Ze všech živin pro rostliny má právě draslík na kvalitu brambor největší vliv. V první řadě je důležité dodat bramborám dostatečné množství draslíku. Kromě toho hraje při pěstování brambor důležitou roli i forma, v níž je draslík vyséván. K základnímu hnojení lze draslík použít jak ve formě síranu, tak ve formě chloridu. Chlorid draselný se vyskytuje například v kejdě. Minerální hnojiva jsou naproti tomu dostupná jak ve formě síranu, tak chloridu. Tato živina má významný vliv na kvalitativní parametry, jako je obsah škrobu v hlízách či omezení černé skvrnitosti. Draslík navíc přispívá ke zlepšení chuti brambor a umožňuje zabránit tmavnutí dužniny vařených hlíz.

Brambory s vysokým obsahem škrobu jsou považovány za citlivé na chloridy, sadbové a konzumní brambory chlorid snášejí spíše dobře. U konzumních brambor lze draslík rostlinám dodat zčásti i ve formě chloridu draselného, pokud hnojení proběhne ve vhodném čase před začátkem vegetace – nejlépe na podzim předchozího roku.

Cílem tohoto typu hnojení je, aby se většina chloridu z draselného hnojiva přesunula do hlubších vrstev půdy nebo byla vyplavena. Zemědělec zde však riskuje – zejména na lehčích půdách – že silné srážky mohou způsobit vyplavení draslíku. Na těžších půdách se naopak může stát, že se chlorid díky kapilárnímu toku vody v letních měsících vrátí do blízkosti kořenů brambor, kde způsobí neočekávané negativní účinky solného stresu.

Na lehkých půdách typických pro pěstování brambor se problém nadměrného obsahu škrobu u konzumních odrůd vyskytuje poměrně zřídka. Volba hnojiva ve formě chloridu draselného zde rychle vede ke snížení obsahu škrobu výrazně pod hodnotu charakteristickou pro danou odrůdu. To výrazně zhoršuje kvalitu konzumních brambor, protože hlízy se stávají vodnatějšími a hůře snášejí skladování. Protože je škrob také důležitým nositelem chuti, ztrácí brambora za těchto podmínek i chuť, kterou spotřebitel od kvalitní konzumní brambory očekává.

Kromě hořčíku je důležitým mikroprvkem podílejícím se na stavbě buněčných stěn i bor. Tento prvek přispívá ke snížení citlivosti na tlak a sklonu k výskytu černých skvrn. V řadě pokusů s listovým hnojením se podařilo prokázat, že dvojnásobná listová aplikace síranu hořečnatého (epsoTOP) snížila počet hlíz s černými skvrnami. Ještě výraznější pokles postižených hlíz byl zaznamenán po použití síranu hořečnatého s mikroprvky, jako je bor a mangan (epsoMICROTOP).

Brambora je jedním z nejrozmanitějších, a zároveň nejnáročnějších druhů pěstovaných rostlin. O to důležitější je znát přesné cíle pěstování, tedy vlastnosti a kvalitu brambor, kterých chcete dosáhnout. V opačném případě může při pěstování brambor dojít ke kvalitativním a množstevním ztrátám způsobeným černou skvrnitostí, nevhodným obsahem škrobu či tmavnutím hlíz po uvaření atd. Ke splnění všech kvalitativních požadavků je nezbytné optimální hnojení živinami, a to jak co do použitého množství, tak formy – síranu, nebo chloridu.

Kromě výnosů a kvality je důležitým důvodem hnojení i udržování vyvážené úrodnosti půdy. Jde o otázku nezbytnou pro dlouhodobé zajištění přirozeného výnosového potenciálu. Za tímto účelem by půda měla obsahovat optimální množství živin. To zase znamená, že živiny odebrané půdě sklizní by měly být hnojením doplněny. Kromě odběru živin je třeba zohlednit i ztráty způsobené specifiky daného stanoviště (např. vyplavení), a případně vyrovnat i dřívější nedostatky. Celkové množství živin přijatých rostlinami je součtem množství odebraného hlavním produktem, tedy hlízami, a posklizňovými zbytky. Pokud posklizňové zbytky zůstanou na poli, je třeba doplnit pouze živiny odebrané hlavním produktem.