Živina na jednosměrné ulici

Rostliny potřebují bor pro růst a vývoj. Bor pozitivně ovlivňuje stabilitu rostlin. Bor zlepšuje strukturu buněčné stěny, čímž zvyšuje odolnost vůči patogenům. Bor se rovněž podílí na syntéze bílkovin a účastní se tvorby cukrů.

• V kořenech: Bor má pozitivní vliv na dělení buněk, a tím celkově urychluje tvorbu a růst kořenů.

• V květech a plodech: Bor se významně podílí na generativním růstu, pozitivně ovlivňuje kvetení, opylení a tvorbu plodů. Proto se nedostatek boru projevuje i nesprávnou tvorbou květů nebo pupenů.

Nedostatek boru u (zleva doprava) řepky (Zhang a kol., 2017), cukrové řepy a kukuřice (K+S).

Pro dosažení optimálního růstu kořenů a správného kvetení a tvorby plodů musí být bor rostlinám k dispozici ve správný čas – jak během vývoje kořenového systému, tak během kvetení a plodnosti.

Floém a xylém jsou hlavními dopravními cestami rostlin. Přenášejí jimi vodu a živiny.

Řada živin – jako draslík a hořčík – je v rostlině mobilní a je transportována tam, kde je v metabolických procesech nejnaléhavěji potřeba. Tyto živiny se přepravují floémem – cestou, která dokáže přenášet látky a produkty metabolismu všemi směry.

U boru je tomu jinak: ve většině rostlin jsou mikroprvky transportovány především xylémem – jednosměrnou trasou pro rostliny. Xylém je kanál, který přepravuje živiny spolu s transpiračním proudem zdola nahoru, od kořenů k listům. Ale ne obráceně.

Ve floému mohou být živiny transportovány oběma směry a mohou být v rostlině cíleně přesouvány ze starších do mladších listů, do plodících orgánů (plody, klasy, palice atd.) a do kořenů.

U rostlin s vysokou potřebou boru, jako je řepka, cukrová řepa, kukuřice a slunečnice, často přirozený obsah boru v půdě nestačí k pokrytí jejich potřeby této živiny. Proto se v praxi často používá listové hnojení borem. Jde o velmi účinnou metodu, jak čelit příznakům nedostatku během kvetení a tvorby plodů.

Hořčík je důležitou živinou pro růst a vývoj kořenů. K dělení buněk kořenů je rovněž zapotřebí bor. Ten však nelze dostatečně zajistit listovým hnojením, protože se přepravuje především zdola nahoru, jak bylo popsáno výše, a jen malé množství se přesouvá z listů do kořenů. Přísun boru do kořene z nadzemní části není možný. Podobně je přenos boru ze starších listů do mladých výhonů a do plodících orgánů (plody, klasy, palice atd.) možný jen u několika plodin a ve velmi omezené míře.

Kromě listového hnojení je proto v praxi nutné zajistit i odpovídající zásobení půdy borem. Pouze tak lze od samého počátku vytvořit dobrý kořenový systém a zajistit potřebné živiny a vodu během nalévání zrna. Před setím se doporučuje hnojení Korn-KALI+B. Listové hnojení přípravkem epsoBORTOP se používá ve fázi vegetativního růstu.