Tabák

Tabáku se nejlépe daří v teplejších oblastech mírného a subtropického pásma, kde dosahují výnosy přibližně 1 až 3 t/ha. Mezi nejrozšířenější typy patří odrůdy Virginia, sušené horkým vzduchem v pecích (flue-cured), které představují 71 % světové produkce. Následují světlé odrůdy Burley, sušené vzduchem (air-cured light), s podílem 16 %, orientální tabáky sušené na slunci (sun-cured) se 7 % a další typy, například tmavé tabáky sušené vzduchem nebo kouřem (air-cured dark a fire-cured), které tvoří zbývajících 6 %.

Bez ohledu na konkrétní typ tabáku je u sušených listů určených k výrobě cigaret důležitou kvalitativní vlastností dobrá hořlavost. Tu podporuje zejména vyšší obsah draslíku a nízká koncentrace chloridů v listech. Při výživě tabáku je proto důležité dbát na výběr hnojiv a omezovat zdroje, které by mohly vést k nadměrnému příjmu chloridů.

Zásady výživy a hnojení tabáku

Efektivní hnojení pro výnos a kvalitu:

• Pěstování tabáku, včetně sklizně a sušení, je časově i finančně náročné.
• Správně nastavená výživa rostlin je proto důležitá pro dosažení kvalitní produkce a její ekonomickou efektivitu.
• Dostatek draslíku při nízkém obsahu chloridů: Kvalitu tabákových listů podporuje optimální zásobení draslíkem. Vhodným zdrojem jsou hnojiva s nízkým obsahem chloridů, zejména síran draselný (SOP) a dusičnan draselný (NOP).
• Načasování použití síranu draselného: Přihnojení síranem draselným (SOP) je vhodné zejména v období, kdy se listy připravují na dozrávání a další přísun dusíku již není žádoucí.
• Význam hořčíku a síry: Dostatečný přísun hořčíku a síry je důležitý pro vyváženou výživu rostlin, zdravý vývoj listů a dosažení stabilních výnosů.

Tabák patří mezi významné světové plodiny a pěstuje se přibližně ve 120 zemích, především v teplejších oblastech mírného a subtropického pásma. Kromě tradičního využití při výrobě tabákových výrobků a v parfumerii se stále více zkoumají také jeho další možnosti. Díky snadné genetické modifikovatelnosti se o něj vědci zajímají například v souvislosti s molekulárním pharmingem (výrobou vakcín) nebo při sanaci půdy kontaminované TNT a těžkými kovy.

V Německu se tabák pěstuje přibližně na 4 700 ha, v Rakousku na zhruba 120 ha. V Německu převažují odrůdy Virginia, Burley a tmavé typy tabáku. Kvalita tmavých odrůd se v posledních letech výrazně zlepšila, což umožňuje jejich vývoz.

Přestože má tabák vysokou ekonomickou hodnotu, jeho produkce je velmi nákladná a pracná. Na jeden hektar připadá přibližně 1 000 hodin fyzické práce. Pro dosažení rentabilní produkce je proto nezbytné zajistit vyváženou výživu rostlin zaměřenou na výnos i kvalitu.

Vegetační doba tabáku trvá 60 až 150 dní. Během ní mají rostliny vysoké nároky na živiny, které podporují intenzivní růst a tvorbu listové hmoty. Jednostranné hnojení s vysokým obsahem dusíku však může negativně ovlivnit dozrávání, hořlavost i aroma tabákových listů. Vedle dusíku a vápníku potřebuje tabák zejména dostatek draslíku. Jeho optimální obsah v sušených listech se pohybuje mezi 3 a 6 %. Při poklesu pod 3 % se mohou projevit příznaky nedostatku.

Tabák je citlivý především na nadměrný příjem chloridů. Ty se hromadí v listech a mohou zhoršovat hořlavost, způsobovat nerovnoměrné zbarvení a negativně ovlivňovat vůni i aroma výsledného produktu. Vyšší obsah chloridů může také zvyšovat vlhkost listů, a tím zkracovat dobu jejich skladování a komplikovat fermentaci. Pro výživu tabáku je proto vhodné volit hnojiva s nízkým obsahem chloridů, ideálně bezchloridová, například síran draselný (SOP).