Luštěniny
Pěstování luštěnin na zrno se v posledních letech těší stále většímu zájmu. Přispívají k tomu agronomické a klimatické změny i aktuální politické podmínky. Zemědělská produkce se stále více zaměřuje na udržitelnost a podporu domácích plodin s vysokým obsahem bílkovin. Cílem je mimo jiné posílit jejich využití a podpořit poptávku po potravinách a krmivech z regionálních zdrojů.
Luštěniny – cenná součást udržitelného zemědělství
-
Luštěniny mají vynikající předplodinový efekt. Zlepšují strukturu půdy, působí fytosanitárně a v symbióze s hlízkovými bakteriemi si zajišťují dusík ze vzduchu, čímž snižují závislost na minerálním dusíku. Pro úspěšnou produkci je však nezbytné vyvážené zásobení ostatními nezbytnými živinami.
-
Bílkoviny a energie z pěstování bílkovinných plodin.
-
Draslík podporuje zvýšenou tvorbu hlízkových bakterií, a je tak základem vysokých výnosů.
-
Hořčík podporuje tvorbu a kvalitu bílkovin.
-
Síra zlepšuje využití dusíku a je nezbytná pro syntézu bílkovin.
Bílkoviny a energie jako doplněk krmiva
Sója, bob, hrách a lupina patří mezi velkosemenné luštěniny. Vyznačují se vysokým obsahem bílkovin a významnou energetickou hodnotou. Sója je navíc důležitým zdrojem rostlinného oleje. Luštěniny se využívají především jako krmivo a představují také cennou surovinu pro výrobu bílkovinných krmných směsí, například sójového extrahovaného šrotu.
Dosažení stabilních a vysokých výnosů vyžaduje optimálně nastavenou agrotechniku včetně cílené výživy rostlin. Luštěniny dokážou prostřednictvím hlízkových bakterií vázat vzdušný dusík. Pro efektivní fixaci dusíku je však důležité také dostatečné a vyvážené zásobení dalšími živinami, zejména draslíkem, hořčíkem a sírou.
Luštěniny
- Vážou vzdušný dusík za pomoci hlízkových bakterií. Část takto získaného dusíku zůstává po zapravení posklizňových zbytků v půdě a může sloužit jako zdroj živin pro následné plodiny.
- Zlepšují strukturu půdy. Některé druhy, například bob a lupina, mají hluboký kůlový kořen, který pomáhá prokypřovat půdu a umožňuje rostlinám přijímat živiny z hlubších vrstev.
- Podporují úrodnost půdy. Zanechávají po sobě příznivou, drobtovitou strukturu a přispívají k tvorbě stabilních forem humusu.
- Pozitivně ovlivňují vodní režim a biologickou aktivitu půdy.
- Rozšiřují pestrost osevního postupu a přispívají k jeho větší rozmanitosti.
- Přerušují cykly půdních patogenů a pomáhají omezovat jejich šíření.
Nejdůležitější živiny pro luštěniny
Draslík – základ vysokých výnosů
-
Draslík má zásadní význam pro fixaci N2 hlízkovými bakteriemi, a tedy pro výnos semen a bílkovin.
-
Tento efekt vyplývá jak ze zvýšené tvorby hlízek, tak ze zvýšené aktivity bakterií.
-
Dobré zásobení draslíkem podporuje tvorbu bílkovin z aminokyselin, protože draslík aktivuje příslušné enzymy.
-
Luštěniny přijmou téměř celou svou potřebu draslíku ve výši 220–270 kg/ha K2O během 6 týdnů (krátce před kvetením až do konce kvetení).
-
Včetně již odumřelých listů rostliny přijmou do zralosti přibližně 170–200 kg/ha K2O, z čehož asi 40 % je obsaženo v zrnech.
Hořčík a síra – pro vysoký obsah a kvalitu bílkovin
Jako plodiny bohaté na bílkoviny mají luštěniny vysoké nároky na hořčík a síru.
- Dobré zásobení rostlin hořčíkem zaručuje nepřetržitou asimilaci listů až do sklizně, a tím zajišťuje optimální ukládání sacharidů v zrnu, což podporuje výnos.
- Hořčík aktivuje řadu enzymatických systémů v metabolismu bílkovin, čímž ovlivňuje obsah a kvalitu bílkovin.
- Dobré zásobení sírou vede k efektivnímu využití vázaného nebo přijatého dusíku, což podporuje celkovou tvorbu biomasy a výnosnost.
- Síra je nezbytná pro tvorbu aminokyselin obsahujících síru, a v důsledku toho pro celou syntézu bílkovin.
Doporučení pro hnojení půdy
Doporučení pro hnojení půdy
Následující doporučení pro hnojení jsou vypočtena na základě živin odčerpaných s hlavním produktem, při předpokladu optimálního obsahu živin v půdě (v Německu třída obsahu půdy „C“). Korekce za ztráty způsobené vyplavením, fixací nebo erozí nejsou zohledněny.
|
PatentKALI® ESTA® Kieserit GRAN./p> Korn-KALI® |
|
Doporučení k přípravku
Doporučení pro listové hnojení
Dolistní hnojení účinně dodává rostlinám mikroprvky: bor, mangan, zinek či měď.
Doplňuje rovněž půdní hnojení o rychle dostupné makroprvky, jako je hořčík a síra. V obdobích silného růstu zajišťuje dolistní hnojení pokrytí špičkové potřeby a spolehlivě zajišťuje optimální zásobení živinami, i za sucha nebo když je mineralizace síry příliš pomalá.
To zajišťuje nejlepší výnosy a jejich kvalitu. Pokud se příznaky nedostatku již projevily, je dolistní hnojení účinným a nejrychlejším řešením.
Doporučené produkty
Celkem 20–25 kg/ha epsoMICROTOP v 5% koncentraci, ve 2–3 aplikacích.
