Snášenlivost plodin vůči chloridům
Chlor je v přírodě všudypřítomný a vyskytuje se ve formě vodného roztoku – chloridového aniontu (Cl⁻). V této formě jej rostliny přijímají. Průměrný obsah chloru v rostlinách činí 2–20 mg g⁻¹ sušiny. Potřeba chloru zajišťující optimální růst je u většiny druhů 10–100krát nižší, chlor tedy patří do skupiny mikroprvků. Rostlinám je dodáván mnoha způsoby (půda, závlaha, déšť, hnojiva, znečištěný vzduch), a proto je pravděpodobnější jeho nadbytek (toxicita) než nedostatek. Jednotlivé plodiny se výrazně liší svou citlivostí na chloridy. Rozlišují se 4 skupiny rostlin:
- Chloromilné
- Snášející chloridy
- Částečně snášející chloridy
- Citlivé na chloridy
Mezi rostliny milující chlorid patří mimo jiné cukrová řepa, krmná řepa, celer, chřest a mangold (řapíkatý).
Mezi rostliny citlivé na chlorid patří řada druhů ovoce a zeleniny i speciálních plodin, jako je chmel nebo tabák. Zde je třeba používat pouze hnojiva obsahující draslík v síranové formě, jako je KALISOP®.
| Požadavky | Plodina | Produkt | |
|---|---|---|---|
| Plodiny chloromilné: (preferovaná minerální hnojiva s chloridy) |
cukrová a krmná řepa, celer, mangold, kokosová palma | Korn-KALI® |
|
| Plodiny snášející chloridy: (doporučují se hnojiva obsahující chloridy, avšak s ohledem na potřebu síry preferuje většina zeleniny hnojiva síranová) |
obiloviny, kukuřice, řepka, chřest, hlávkové zelí, červená řepa, reveň, travní porosty, jetelotrávy, palma olejná, kaučukovník, rýže, podzemnice olejná, maniok, sója, cukrová třtina, banánovník, bavlník | Korn-KALI® Magnesia-Kainit® |
|
| Plodiny částečně snášející chloridy: (hnojiva s chlorem lze používat, ale pouze před začátkem vegetace) |
slunečnice, réva vinná, jádrové ovoce, černý rybíz, sadbové a konzumní brambory, rajčata, ředkev, ředkvičky, kedluben, zelí, hrách, špenát, mrkev, pórek, křen, čekanka, ananas, okurka, kiwi, káva, čaj | PatentKALI® KALISOP® Korn-KALI® |
|
| Plodiny citlivé na chloridy: (draselná hnojiva by se měla používat výhradně v síranové formě) |
brambory se zvýšeným obsahem škrobu a odrůdy pro zušlechťování, tabák, červený rybíz, angrešt, malina, chmel, jahodník, ostružiník, borůvka, mango, citrusové plody, pepř, chilli paprika, avokádo, kešu ořech, mandloň, kakaovník, broskvoň, jádrové a peckové ovoce (zejména třešeň), fazol obecný, bob, okurka, meloun, cibule, salát, raná jarní zelenina, veškeré skleníkové plodiny, jehličnany, květiny a pokojové rostliny i klíčky a sadba většiny rostlin | PatentKALI® KALISOP® |
Následující grafy znázorňují vliv koncentrace chloridů v půdním roztoku na výši výnosu různých plodin. Čím strmější je křivka poklesu výnosu při rostoucím obsahu chloridů, tím citlivější je daná plodina na chloridy a tím účinnější je použití hnojiv s nízkým obsahem chloru, resp. bezchloridových hnojiv, jako je například PatentKALI® nebo KALISOP®.
Ještě dříve, než dojde k viditelnému výraznému snížení výnosu, vede příjem velkého množství chloru k problémům s kvalitou, jako například:
- příliš nízký obsah organických kyselin, vedoucí ke ztrátě chuťových vlastností,
- hromadění nízkomolekulárních organických látek a s tím spojený pokles obsahu cukru, škrobu a bílkovin,
- hromadění vody v pletivech rostlin, což je příčinou snížené skladovatelnosti a zpracovatelnosti.
Aby nedošlo k riziku snížení výnosu, a tím i ke kvalitativním a ekonomickým ztrátám u hodnotných plodin citlivých na chloridy, doporučuje se používat hnojiva s nízkým obsahem chloridů, resp. bezchloridová, jako PatentKALI® a KALISOP®.
Zajištění výnosu a kvality pomocí síranu draselného
Většina druhů ovoce a zeleniny, réva a stolní brambory jsou citlivé na chloridy: má to vliv na výnos i kvalitu. U těchto plodin by se proto místo chloridu draselného měl používat síran draselný. Informace o obsahu chloridů lze najít v údajích o složení hnojiv.
