Minerál podporující výkonnost a nervový systém
50 procent hořčíku v těle zvířete je uloženo ve skeletu. Zde se spolu s vápníkem a fosforem podílí na vývoji a stabilitě kostí. Dalších 45 procent se nachází v buňkách organismu: hořčík je důležitým aktivátorem mnoha enzymů a má velký význam pro metabolismus a výkonnost svalů. Pouze asi pět procent hořčíku se nachází v mimobuněčném prostoru, kde má zásadní význam pro stimulaci svalů a nervů.
Hořčík podporuje uvolnění svalů a správnou funkci nervového systému
Správná činnost svalů závisí na vyváženém působení vápníku a hořčíku. Zatímco vápník se podílí na svalovém stahu, hořčík přispívá k uvolnění svalů a pomáhá regulovat jejich činnost.
Při nedostatku hořčíku může být tato rovnováha narušena. Mezi možné projevy patří svalové napětí, slabost, třes a křeče. Při výrazném nedostatku se mohou objevit také závažnější komplikace, například tetanie, poruchy srdečního rytmu nebo ztráta vědomí.
Hořčík je důležitý také pro správnou činnost nervového systému. Pomáhá regulovat dráždivost nervových buněk, a jeho nedostatek se proto může projevit zvýšenou nervozitou, neklidem, napětím nebo změnami v příjmu potravy.
Běžné krmivo nemusí vždy pokrýt potřebu hořčíku
Hořčík patří mezi nezbytné minerální látky, které si organismus nedokáže sám vytvářet. Je proto důležité zajistit jeho pravidelný a dostatečný přísun prostřednictvím krmiva.
U domácích zvířat, prasat a drůbeže bývá potřeba hořčíku zpravidla pokryta běžnou krmnou dávkou. U koní, skotu, ovcí a koz se však jeho nedostatek vyskytuje častěji. Obsah hořčíku v zelené píci totiž nemusí vždy odpovídat potřebám zvířat, zejména při pastvě na mladé trávě.
Nedostatek hořčíku může nastat dokonce i tehdy, když jeho příjem podle výpočtů odpovídá doporučené potřebě. Důvodem může být například nadbytek vápníku v krmné dávce, který omezuje vstřebávání hořčíku ve střevě a narušuje jeho využití organismem.
Zvýšená potřeba hořčíku při stresu a fyzické zátěži
Riziko nedostatku hořčíku se zvyšuje zejména tehdy, když se jeho nízký příjem kombinuje se zvýšenými ztrátami z organismu. K těm může docházet například při nadměrném pocení, průjmech nebo zvracení.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také zvířatům v obdobích vyšších nároků na organismus. Patří mezi ně zejména zvířata v růstu, březí a kojící samice, starší jedinci, ale také zvířata vystavená vysoké fyzické zátěži nebo stresu. V těchto situacích je důležité přizpůsobit příjem hořčíku jejich aktuálním potřebám.
Studie ukazují, že dostatečný přísun hořčíku může přispívat ke zvýšení odolnosti vůči stresu například u prasat a krůt. Správná bilance hořčíku v kombinaci s chovem respektujícím přirozené potřeby zvířat podporuje jejich celkovou pohodu, může pomoci omezit agresivní chování a přispět ke zlepšení kvality masa.
